Před časem jsem informovala o napínavém thrilleru, kdy se v příběhu plném zvratů a zápletek rozhodovalo o tom, kam budou nasměrovány miliardy, které Evropská unie umožní České republice čerpat v rámci programu na zmírnění dopadů koronaviru. V červenci vláda schválila, že 2 miliardy z tohoto programu půjdou na cyklomobilitu. V říjnu bylo vše jinak, vláda přišla s nápadem dát tyto peníze na šatny pro sportovce v malých městech, což vzbudilo velkou nevoli jak Asociace krajů tak řady zájmových skupin a sdružení, o čemž jsem psala zde.  Zdálo se, že  tlak pomohl – o přesunu miliard se na Monitorovacím výboru nehlasovalo a všeobecně panovalo očekávání, že na dalším jednání výboru dojde ke schválení programu i s vyčleněním 2 miliard pro výzvy na budování cyklostezek.

To bychom ale nemohli být v České republice, aby to nebylo nakonec jinak. Ke všeobecnému překvapení byla 14. ledna schválena takzvaná „podstatná revize“ programu, kde sice zmizely kabiny pro sportovce, ale bohužel cyklopodpora v programu nefiguruje vůbec. Program podporuje pouze tyto oblasti: zdravotnictví, integrovaný záchranný systém a sociální infrastruktura.

A jak to bude s požadavkem EU, aby 25% alokace peněz z tohoto programu přispělo k plnění cílů v oblasti klimatu, které by cyklomobilita pomohla podpořit? To bude možná v dalším pokračování tohoto thrilleru, třeba s názvem „Sankce a krácení dotací“.

Před časem jsem zde psala o tom, jak vláda potichu a narychlo přesunula peníze na podporu výstavby cyklostezek z programu React-EU. Namísto podpory ekologické mobility rozhodla v půlce října, že 1,8 miliard použije na stavbu šaten pro sportovce v malých obcích. Bez veřejné debaty, bez odborné analýzy, bez zjištění názoru obcí či krajů. Za 9 dnů od vládního rozhodnutí (23.10.) se měl vládní návrh schválit Monitorovacím výborem programu, v takovém případě by cyklostezky byly z podpory definitivně vyřazeny a na šatny v malých obcích se plánovalo prostavět 4 mld (!) korun.

„Snad se ozve více hlasů proti a zvítězí zdravý rozum“, psala jsem v závěru svého komentáře. A vida, zdravý rozum nebo spíše strach z veřejné kritiky a mediálního tlaku, zapůsobil. Cyklostezky dostaly znovu šanci! Nebylo to ovšem jednoduché. V průběhu těch krátkých devíti dnů se museli zaktivovat všichni, kteří nesouhlasili s vládním rozhodnutím. To jsem nebyla jen já, ale například i pražský primátor Zdeněk Hřib, Asociace krajů ČR nebo také aktivní senioři a řada dalších.

Premiér Andrej Babiš byl vyzván dopisem, aby vláda sporné rozhodnutí změnila a podporu výstavby cyklostezek znovu zařadila do programu. Nakonec se tedy 23.10. nehlasovalo, a premiér následně dopisem přislíbil, že 1,8 mld. by se mělo vrátit do programu na podporu cyklodopravy. To je dobrá zpráva. Špatná zpráva je, že došlo ke zbytečnému zdržení.

Pokud by vláda včas zjistila názor krajů, obcí či odborných skupin, mohla si ušetřit několikaměsíční zdržení a na místo toho se mohla připravovat výzva pro čerpání dotací. Nyní si musíme počkat, až Ministerstvo pro místní rozvoj znovu zapracuje podmínky pro cyklodopravu do návrhu a tento návrh bude pak schválen Monitorovacím výborem IROP. Přesto jsem ráda, že se společnými silami podařilo zvrátit jeden velký nesmysl.

Mějme oči otevřené a nebojme se veřejně upozornit na problém, i když to vypadá, že už je „upečeno“.