20. 10. 2022

Kvůli energiím se školy nezavřou, říká krajská radní

Koronavirovou krizi střední školy ve Zlínském kraji zvládly, teď je ovšem čeká školní rok v krizi energetické. Vedení kraje je připravené jim pomoci. Energie má zajištěné a počítá s navýšením školních rozpočtů.

Zlínský kraj zřizuje 46 středních škol, další dvacítka škol v regionu je soukromých, církevních či přímo řízených ministerstvy. V letošním školním roce do nich nastoupilo zhruba 6 700 nových studentů. Čeká je znovu učení na dálku, tentokrát kvůli potížím s energiemi? „O zavedení online hodin neuvažujeme, osobně si myslím, že dlouhodobý přechod na distanční výuku během pandemie koronaviru nebylo dobré rozhodnutí a následky budeme řešit dlouho,“ řekla krajská radní odpovědná za školství Zuzana Fišerová.

Letošní prváci měli distanční výuku během osmé třídy, podepsalo se to i na jejich výsledcích u přijímaček?

Konkrétně u přijímacích zkoušek byli připravení podobně jako jiné roky. Školy nezaznamenaly výrazné rozdíly. Následky distanční výuky ale mají další dopady, děti měly méně pohybu, sociálních kontaktů, mohou mít psychické potíže.

Zájemci o maturitní studium měli letos k dispozici více tříd. V minulosti byl opačný trend, tedy nezvyšovat počty u maturitních, ale podporovat učňovské obory. Co vedlo ke změně?

Situaci ovlivnil demografický vývoj s mírným nárůstem vycházejících žáků. Nicméně obory s výučním listem podporujeme nadále, mimo jiné máme letos o sto žáků více v oborech zařazených do systému Podpora řemesel v odborném školství. To je pět tříd. V minulém školním roce nastoupilo do prvních ročníků nematuritních oborů 26 procent žáků. Nyní je podíl o procento vyšší.

Jakých oborů se navýšení kapacit týká?

Vzdělávací nabídku jsme upravovali s ohledem na požadavky zaměstnavatelů i zájem uchazečů. Vzhledem k rychle se rozvíjejícím technologiím chybí lidé vzdělaní v IT oborech, kromě toho je v celé zemi nedostatek zdravotníků. Otevřeli jsme navíc třídy oborů Praktická sestra, Informační technologie, Technologie potravin a Analýza potravin, ale i Uměleckořemeslné zpracování skla.

Jak moc v nemocnicích chybí sestry, ukázala pandemie koronaviru. Ta také otevřela otázku jejich vzdělávání.

Ministerstvo školství vyhlásilo pokusné ověřování stupňovitého propojení zdravotnických oborů Ošetřovatel, Praktická sestra a Diplomovaná všeobecná sestra. Má se tak zkrátit vzdělávací cesta v ošetřovatelských oborech. V kraji plánujeme otevřít vyšší odborné školy na zdravotnických školách, které dosud toto vzdělání neposkytovaly, tedy v Kroměříži a v Uherském Hra- > dišti. Věřím, že to ještě zvýší zájem o obor.

Počítá se naopak s tím, že některé obory v dohledné době skončí, protože nemají studenty?

Dlouhodobě upadal zájem o obor Zpracování usní, plastů a pryže. Nepodařilo se ho oživit a v současnosti nemá žáky. Třeba do oboru Pekař letos nastoupilo 32 žáků, loni to bylo jen sedm. V oboru Řezník-uzenář je to naopak, letos šest žáků, loni 14. Výkyvy jsou běžné a je řada oborů s malými počty žáků, třeba také Podlahář, Knihař, Malíř a lakýrník. Děláme ale všechno pro to, abychom je v nabídce udrželi. Absolventy těchto oborů potřebujeme a potřebovat budeme.

O které středoškolské obory byl letos největší zájem?

Tradičně velký je zájem o gymnázia. Pokud bychom se podívali na obory – bez ohledu na to, zda jsou maturitní, či nikoliv – tak byl letos velký zájem o ekonomiku nebo informační technologie. Více žáků je i ve zdravotnických a stavebních oborech. Zájem o strojírenství a elektrotechniku zůstal zachován.

Už jste zmínila, že také učebním oborům přibylo žáků. Stále ale nemají tolik absolventů, kolik firmy v kraji potřebují.

Regionální školství už nemůže více přesvědčit. Učební obory by potřebovaly celospolečenskou debatu o důležitosti tohoto typu vzdělávání, jeho smysluplnosti a uplatnění absolventů. Do debaty by se mělo zapojit jak ministerstvo školství, tak také průmyslu a obchodu i silní zaměstnavatelé. Kraj nabízí stipendia, udržujeme špičkové vybavení škol a propagujeme obory na základních a mateřských školách. Funguje nám úzká spolupráce s firmami, které jsou školám schopny zajistit další vybavení a poskytují žákům praxi nebo stipendia. Máme propracované kariérové poradenství a zvažuji ještě vyšší propagaci příkladů dobré praxe spolupráce firem s našimi školami. To je ale maximum, co lze v regionu dělat.

Školy v kraji už roky pracují s dětmi cizinců, teď ale musí celý školský systém přijmout studenty, kteří jsou válečnými uprchlíky. Co je největší problém?

Především jazyková bariéra. A v řadě případů i jejich migrace, protože nezůstávají na jednom místě. Zájem na krajem zřizovaných školách jsme pokryli, školy poskytovaly konzultace a ředitelé komunikovali i mezi sebou, aby zájemci měli co nejjednodušší cestu ke studiu.

Kraj pilotně ověřuje fungování Sociálně pedagogické poradny. Jak může školám pomoci?

Jejím cílem je zajistit podporu intervenčního charakteru pro žáky, pokud mají sociokulturní či jiné znevýhodnění. V pilotáži se potvrzuje, že sociálně pedagogická poradna tvoří most mezi prostředím školy a rodiny, které je mimo dosah pedagogů. Dokáže operativně řešit různé situace rodin, ať jde o finanční či materiální pomoc nebo třeba psychosociální podporu. A přímo ve školách pomáhá s prevencí sociálně patologických jevů. Učí, jak pracovat s emocemi, posilovat vazby a komunikaci mezi žáky nebo jak přebírat odpovědnost za sebe, své chování a postoje. To je v současné krizové době potřeba co nejvíce posílit.

Lékaři znovu hlásí zvýšený počet lidí nakažených koronavirem, jsou školy připravené na případnou distanční výuku?

Školy mají z uplynulého období cenné zkušenosti, řadu metodik a postupů a také potřebnou techniku. Jen v loňském roce jsme na technické dovybavení poslali školám 14,9 milionu korun. Hromadný přechod na online výuku už ale nepředpokládám.

V současnosti se diskutuje také o tom, že školy přejdou do online prostředí během topné sezony, kvůli úsporám za energie. Uvažují o tom i střední školy ve Zlínském kraji?

Ceny plynu a elektrické energie má Zlínský kraj zafixovány do konce roku 2024 na přijatelné úrovni. Co ale není pod kontrolou, jsou ceny tepla ve Valašském Meziříčí, kde od října došlo k razantnímu navýšení. Školám pomůžeme situaci řešit, navýšíme jejich provozní rozpočet a zároveň vyhodnocujeme, které budovy jsou vhodné k instalaci fotovoltaických elektráren. O plošném zavedení online výuky ve školách kraj neuvažuje.

V letošním roce měl kraj naplánované investice do škol za 161 milionů korun. Co se za ně opravilo?

Nejdražší byla první etapa rekonstrukce domova mládeže Střední průmyslové školy polytechnické ve Zlíně za více než 40 milionů korun, dalších téměř 38 milionů korun pak stála rekonstrukce tělocvičny Integrované střední školy ve Valašském Meziříčí. Celkem jdou ale letos peníze do 22 škol, některé naplánovaly menší akce, jako je oprava schodiště nebo sociálního zařízení, jiné potřebují novou střechu. Do září jsme proinvestovali 97 milionů, před koncem roku ale dokončíme všechny naplánované stavby.

---

Střední školy ve Zlínském kraji v číslech

Do prvních ročníků 68 středních škol ve Zlínském kraji letos nastoupilo 6 724 žáků. Z toho 1 491 na gymnázia, 3 447 na maturitní obory a 1 786 na učební obory. Školní rok zahájilo také 158 středoškoláků z Ukrajiny, z nich 96 studuje maturitní obor. Největší zájem byl letos – mimo gymnázia, kde je poptávka trvale vysoká – o ekonomické a IT obory, více je žáků ve stavebních a zdravotnických oborech. Strojírenství a elektrotechnika se drží na úrovni z minulých let.

Autor: Petra Procházková

 

Zdroj: MF Dnes, 14. 10. 2022

© 2021 Zuzana Fišerová | Tvorba webu DilnaPROWEBY.cz Profesionální webové stránky & microsite
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram