Společné znaky vzdělávání v úspěšných základních školách

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu týkající se společných znaků vzdělávání v úspěšných základních školách v České republice. Metodika šetření, které bylo realizováno v období od listopadu 2019 do října 2020 a pokračovalo v období měsíců dubna a května 2021, je založena na konceptu případových studií třinácti vybraných základních škol, v nichž byla provedena tematicky zaměřená inspekční činnost. Výběr škol byl založen na jejich úspěšnosti v národních výběrových šetřeních výsledků žáků organizovaných a realizovaných Českou školní inspekcí a v mezinárodních šetřeních PISA a TIMSS.

Hlavní závěry a shrnutí

• Poznatky z hodnocení navštívených škol ukázaly na existenci některých znaků, které jsou pro ně charakteristické. Za jeden z klíčových znaků úspěchu navštívených škol bylo označeno pedagogické vedení školy ředitelem a učiteli. V odborné literatuře je tento koncept primárně spojován s formulací široce akceptované vize školy, v níž je úspěch žáků ústředním motivem a hlavní hodnotou fungování školy. Řediteli školy je přisuzována role „ochránce vize“ a také „nositele změny“, a jsou proto na něj kladeny vysoké nároky v řadě oblastí řízení. Pozitivně pak jsou vnímány výhody pedagogického vedení školy (leadershipu) založeného na spolupráci, které vycházejí ze společného zájmu aktérů školy o rozvíjení podmínek podporujících efektivní výuku a učení. V jedné z nedávných sekundárních analýz zpracovaných Českou školní inspekcí byl v tomto ohledu zmíněn pozitivní vztah mezi spokojeností učitelů a možností jejich aktivního zapojování do rozhodování o aktivitách a směřování školy, a to včetně navrhování významných změn a inovací.
• V případě navštívených škol byly pozorovány nejen uvedené znaky pedagogického vedení školy (leadershipu), ale také další souvislosti uváděné v odborné literatuře:
  • Na podobu pedagogického vedení školy má významný vliv délka působení ředitele školy ve funkci. Také pedagogické vedení školy založené na spolupráci je utvářeno v delším časovém horizontu, na což má stabilita prostředí příznivý vliv.
  • Pedagogické vedení školy, které je silně spojené pouze s osobou ředitele, utváří přirozenou hrozbu ztráty kontinuity žádoucího směřování školy v případě jeho odchodu z funkce. Silně rozvinuté pedagogické vedení školy založené na spolupráci aktérů může být v tomto ohledu vhodnou alternativou a zárukou stability, potenciálně však může také utvářet konflikt mezi pedagogickým vedením školy ředitelem na jedné straně a učiteli na straně druhé.
  • Pro utváření pedagogického vedení školy založeného na spolupráci je důležitá personální politika školy, a to včetně schopnosti minimalizovat počet aktérů nerespektujících hodnoty fungování školy. Zároveň je však potřeba vyvarovat se eticky nevhodného chování, jako je například klientelismus a nepotismus
• S ohledem na kumulaci dalších vzdělávacích výzev roste důležitost kvality pedagogického vedení škol, které se vyznačují horšími charakteristikami rodinného původu žáků.
• Jako další klíčový znak úspěchu navštívených škol byla zaznamenána spolupráce aktérů školy. Při utváření konceptu akademického optimismu byly po dlouhodobé snaze nalezeny tři statisticky významné faktory ovlivňující výsledky ve vzdělávání i po zohlednění vlivu socioekonomického původu žáků. Mezi ně patří také faktor kolektivní důvěry mezi ředitelem školy, učiteli a žáky a jejich zákonnými zástupci, který se vyznačuje několika dílčími znaky:
  • spolehnutí se na naplnění předpokládaného chování osoby, které důvěřuji, tj. čestnost takové osoby;
  • důvěra v kompetence druhé osoby, tj. nejen v její ochotu splnit daný úkol, ale rovněž v její schopnost splnit daný úkol kvalitně;
  • transparentnost a otevřenost prostředí pro posilování důvěry.
• Úspěšné školy se vyznačují organizační kulturou, která podporuje a reprodukuje otevřenou spolupráci a podporu aktérů školy (např. učitel–žák, žák–žák, týmová práce), stejně jako sdílení vize, hodnot či pozitivních a negativních zkušeností zaměřených na kvalitu a efektivitu výuky a učení. Faktor kolektivní důvěry má blízko i k wellbeingu žáků, což je široký koncept zahrnující různé prvky od subjektivní psychické pohody žáků až po podobu vztahů mezi jedincem a dalšími aktéry školy.
• Dalšími dvěma dílčími faktory jsou kolektivní efektivita (sebevědomí), která se vyznačuje sebedůvěrou a motivací žáků, učitelů i ředitelů v to, že jsou schopni dosáhnout dané úrovně výsledků a kvality školy a akademická excelence (orientace), která je charakteristická formulací dostatečně ambiciózních a přitom dosažitelných cílů pro akademický úspěch žáka. Na důležitost těchto faktorů pro vzdělávací výsledky žáků upozornila ve své tematické zprávě věnované růstovému myšlení žáků také Česká školní inspekce. Růstové myšlení žáků je charakteristické:
  • zájmem žáků o svůj osobní růst a vnímáním učení jako něčeho, co má smysl – přesvědčení žáků o možnosti zlepšovat své dovednosti a rozvíjet svůj potenciál;
  • vyšším sebevědomím žáků, jejich zájmem o hledání výzev a přijímáním také obtížnějších úkolů, v nichž si žák není předem jistý;
  • příznivým postojem ke kritice a konstruktivní zpětné vazbě;
  • vnímáním chyby jako zdroje pro vlastní zdokonalování, nikoliv jako zdroje strachu a obav z ní.
• V tematické zprávě České školní inspekce bylo ve srovnání s jinými zeměmi OECD poukázáno nejen na nižší podíl žáků s růstovým myšlením v České republice, ale také na příznivější postoje těchto žáků k průběhu výuky (např. motivace žáků, vnímání hodnoty školy) a na jejich lepší vzdělávací výsledky, především pak žáků s horším rodinným původem.

Společné znaky vzdělávání v úspěšných základních školách na webu České školní inspekce ČR

Zdroj: Česká školní inspekce, www.csicr.cz