3. 1. 2022

Čtenářství ve 21. století

Česká školní inspekce zveřejnila sekundární analýzu PISA 2018 věnovanou tématu čtenářství s důrazem na čtení elektronických textů. Úroveň čtenářských dovedností českých žáků je dána do souvislosti se strategiemi, které žáci využívají při procházení webových stránek a obecně při práci on-line, s důrazem na bezpečné chování na internetu a kritické myšlení. Pozornost je věnována také zájmu žáků o čtení a podpoře čtenářství ze strany učitelů.

Jak dopadla Česká republika? Shrnutí hlavních zjištění

  • V průměru zemí OECD 47 % patnáctiletých žáků dokáže rozlišit fakta od názorů autora předloženého textu. V České republice je tento podíl výrazně podprůměrný (31 %). Úspěšnější při řešení úlohy zaměřené na odlišení faktů od názorů byli ti žáci, kteří se ve škole učili, jak odhalit, zda jsou určité informace subjektivní nebo zkreslené.
  • Přibližně třetina českých žáků nepovažuje za vhodné smazat podvodný e-mail vybízející ke kliknutí na odkaz. Polovina českých žáků by dle svého vyjádření na e-mail odpověděla a 38 % žáků v České republice se domnívá, že je vhodné co nejdříve kliknout na uvedený odkaz.
  • Ve všech zemích včetně ČR byly zjištěny rozdíly ve znalostech strategií používaných při ověřování věrohodnosti zdrojů mezi žáky ze zvýhodněného a znevýhodněného prostředí.
  • Dívky dosahují ve čtenářské gramotnosti pravidelně ve všech zemích lepšího výsledku než chlapci, což je dáno mimo jiné pozitivnějšími postoji dívek k četbě. Více než polovina dívek v České republice považuje četbu za svůj oblíbený koníček a ráda si povídá o knihách s druhými. Naopak polovina českých chlapců považuje četbu za ztrátu času a okolo 60 % chlapců čte, jen když musí.
  • Česká republika je jednou ze zemí, kde obliba četby mezi roky 2009 a 2018 vzrostla, přesto ale zůstává v mezinárodním kontextu podprůměrná.
  • Mezi žáky nematuritních oborů středních odborných škol je přibližně polovina žáků, kteří v testu PISA nedosáhli základní úrovně čtenářské gramotnosti a mohou tak mít potíže při svém dalším uplatnění ve studijním či pracovním životě. Mezi těmito žáky je také nejvíce nečtenářů – více než 60 % žáků uvedlo, že si nikdy nečte pro radost.
  • Žáci, kteří preferují knihy v tištěné podobě, případně kombinují tištěné knihy s knihami elektronickými, tráví četbou průměrně více času než jejich vrstevníci upřednostňující pouze knihy v elektronickém formátu.
  • V České republice byla zjištěna třetí nejnižší podpora čtenářských aktivit ze strany učitele ze všech zemí OECD. Zároveň zde existují výrazné rozdíly mezi žáky z různých druhů/typů škol a také mezi žáky ze zvýhodněného a znevýhodněného domácího prostředí. Podpora čtenářských aktivit ze strany učitele pozitivně souvisí s oblibou čtení a se vzdělávacími výsledky žáků.

Ve Zlínském kraji se čtenářskou gramotnost snažíme podporovat vícero způsoby. Naposledy v říjnu 2021, kdy se uskutečnila inspirační burza výstupů ke čtenářské gramotnosti projektu Krajský akční plán rozvoje vzdělávání pro území Zlínského kraje. Každoročně se koná také konference Ladění, která představuje cesty ke smysluplné práci s poezií v hodinách českého jazyka. Loni jsme ve spolupráci se Statutárním městem Zlín otevřeli rekonstruovanou Obvodní knihovnu v Malenovicích. Mimochodem, Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně nabízí objednávky knih pro děti do 15 let zdarma. 

Sekundární analýza PISA 2018: Čtenářství ve 21. století na webu České školní inspekce

© 2021 Zuzana Fišerová | Tvorba webu DilnaPROWEBY.cz Profesionální webové stránky & microsite
linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram